Škola fotbalu

Místo ve středu zálohy je jedno z nejsnazších a přece je velmi těžké na tomto místě hrát dobře. Střední záložník obyčejně kryje soupeřova středního útočníka a uzavírá střed vlastního obranného pole.

Musí být dobrým taktikem i technikem, zdatný v soubojích o míč a musí umět své útočníky uvést snad do pohybu /založit útok/.

Tento úkol splní střední záložník velmi dobře tím, že přihraje přesně krajnímu záložníkovi a sám zůstane vzadu na své pozici. Musí přihrát míč zpracovaný tak, aby krajní záložník jej mohl okamžitě rozehrát do útoku.

Střední záložník může také jít s míčem kupředu sám až 20 metrů od svého místa v obraně, ale musí si být jist, že v témž okamžiku některý z jeho spoluhráčů po něm vyplní v obraně prázdné místo. Nesmí se také bát přihrát míč dozadu některému z obránců, který má lepší možnost odkopnout jej dopředu svému útoku. Také musí ovládat přihrávky, které mohou přínést vašemu mužstvu úspěch. Jsou to přihrávky hned pravou a hned zase levou nohou přesně na křídlo. Střídejte tyto dlouhé přihrávky s krátkými svým spojkám. Uvidíte, že soupeř nebude vědět, kde mu hlava stojí.

Musíte se také držet v patách střednímu útočníkovi soupeře. Nevšímejte si ho jenom tehdy, když přebíhá na křídlo. Toto krytí přenechte svému spoluhráči podle předem domluvené taktiky. Radím vám dobře, držte si své místo. Stavte se do cesty útočícímu střednímu útočníkovi jako balvan na cestě. Uvidíte, že se pak přes vás snadno nedostane. Ale kdyby vás obcházel, okamžitě jděte po míči.

Pro středního záložníka je neobyčejně důležité, aby byl přesně dohodnut s ostatními obránci. Nebojte se během hry na ně zavolat a říct jim co v příští chvíli chcete dělat.

Snad nejnesnadnější úkl na hřišti při zápase má krajní záložník. Hraje na místě, které je hlavním článkem řetězu mezi obranou a útokem. Krajní záložník musí umět útočit a zásobovat svůj útok, stejně lehce, jako bránit.

Při zápase obyčejně hlídá spojku soupeře a proto musí být  jistý v osobních soubojích o míč. Není snadné udržet dobrou spojku v šachu. Aby měl úspěch musí si krajní záložník dobře rozvážit, co bude dělat a potom to také skutečně provádět. Mění-li při hře svůj předem připravený plán, uvede obránce nutně do nesnází.

Dám vám, kteří budete, nebo hrajete na místě krajního záložníka několik rad:

• Snažte se vždy dostat do takového postavení, abyste ihned mohli založit útok. Dostanete-li se k míči, nikdy neběhejte před své křídlo, tj. nikdy neútočte místo něj. Přihrajte mu rychle míč a postavte se sami tak, abyste míč ihned dostali, kdyby jej křídlo ztratilo.
• Někteří krajní záložníci si myslí, že musí obejít /prokličkovat/ polovinu soupeřových hráčů, ale rychlá a přesná /do běhu/ přihrávka křídlu nebo spojce je mnohem účinnější - ušetří vaše nohy a váš dech a přitom zůstanete v postavení, že můžete hned bránit, když soupeř náhle vyrazí do protiútoku.

Jaka kam přihrajete svému křídlu?

Je-li křídelní útočník rychlý, můžete mu přihrát k vnitřní straně směrem od obránce, který ho kryje k brance a nebo mu přihrajete podél postranní čáry. Dobré je občas změnit monotónní rytmus hry a otočit míč dlouhou přihrávkou na druhou stranu svému křídlu.

Proto je nutné, abyste se o tom před zápasem dohodli předem, jakým způsobem budete bránit, nebo útočit.

Zakládáte-li útok, můžete to často udělat tak, že přihrajete napříč hřištěm druhému krajnímu záložníkovi. Pozornost nepřátelské obrany je soustředěna na vaši polovinu hřiště a druhá polovina není tak dobře kryta.

V případě, že máte dlouhé a přesné přihrávky, můžete míč přehodit napříč hřišťěm svému protějšímu křídlu. Takový útok, když se povede obyčejně  ke gólu.

Naučte se vylákat soupeře na sebe a tím uvolnit svého spoluhráč a pak mu rychle přihrát.

Krajní záložník musí také umět dobře hrát hlavou, aby dovedl odvracet míč od své branky např. při kopu zrohu.

Pozorujete-li dobrého krajního záložníka, vidíte, že v jedné chvíli útočí spolu s vlastním útokem a hned už zase pomáhá své obraně. Tajemství tohoto úspěchu je výborná poziční hra /dovede se dobře stavět, rychlé přihrání míče a neúnavná energie. Tři vlastnosti, bez nichž není krajního záložníka.

…pokračovaní z minulého dílu…

Obránce nemá pobíhat kolem, ale být stále postaven tak, aby zachytil přihrávky, které jsou na křídlo posílány. Když hází míč z autu /ze zázemí/ hráč soupeřovy strany,měl by se obránce držet za křídlem. Nikdy před ním, čelem k míči.Když ale vhazuje jeho vlastní strana, má se snažit, aby křídlo nepoznalo, kam si stoupne. Až v poslední cvhíli zaujmout vhodnou pozici, vskočit do volného prostoru. Tím se velm čato pěkně uvolní a může získat míč a dělat s ním co uzná za vhodné.

Obránce nemá stále posílat míč k postranní čáte při odkopech pd své branky. Mnohdy je vidět otevřený prostor uprostřed hřiště a když je střední záložník jeho mužstva rychlý, může z dobré, přesné přihrávky skórovat.

Pozorujete-li výborného obránce, který je současně skvělým pozičním hráčem, zdá se vám, že míč zrovna k sobě přitahuje jako magnet. To jsou hlavní zanky prvotřídního zadáka - poziční hra, souhra s ostatními hráč obrany a pak rychlost, která dnes, kdy se kopaná zrychlila je snad nejdůležitější. Protože je-li obránce překvapen, jen rychlost mu umožní zachránit situaci.